Křivka sytosti
Křivka sytosti (φ = 100 %, též mez sytosti nebo mezní křivka; angl. saturation curve) je hranice Mollierova h-x diagramu. Každý bod na křivce představuje vzduch nasycený vodní párou při dané teplotě — vzduch nemůže při dané teplotě pojmout více vlhkosti.
Fyzikální podstata
Vzduch je nasycen, když parciální tlak vodní páry dosáhne tlaku syté páry při dané teplotě:
Tlak syté páry roste strmě s teplotou (přibližně exponenciálně dle Clausius–Clapeyronovy rovnice) — proto má křivka sytosti v diagramu charakteristický tvar.
Oblasti diagramu
| Oblast | Stav |
|---|---|
| Nad křivkou sytosti | Reálné nenasycené stavy vzduchu (φ < 100 %) |
| Křivka sytosti | φ = 100 %, vzduch nasycen |
| Pod křivkou (mlhová oblast) | Nestabilní stav — přebytek vlhkosti kondenzuje |
Rosný bod a křivka sytosti
Rosný bod jakéhokoli stavu vzduchu leží vždy na křivce sytosti — je to průsečík svislé přímky (konstantní ) s křivkou φ = 100 %.
Procesy končící na křivce sytosti
- Adiabatické zvlhčování (evaporativní chlazení) — proces sleduje izočáru entalpie a může dospět až ke křivce sytosti
- Chlazení s odvlhčením — chladič ochlazuje vzduch pod rosný bod; stav dosáhne křivky sytosti a dále se pohybuje podél ní (směrem k teplotě povrchu chladiče, ADP), přebytek vlhkosti odtéká jako kondenzát
- Parní zvlhčovač na 100 % — vzduch může dosáhnout křivky sytosti při izotermním zvlhčování (přidání syté páry)
Časté dotazy
Co je křivka sytosti v Mollierově diagramu?
Křivka sytosti (φ = 100 %) tvoří hranici Mollierova diagramu. Body na křivce odpovídají nasyceným stavům vzduchu — vzduch obsahuje maximální možné množství vodní páry při dané teplotě. Pod křivkou (v mlhové oblasti) dochází ke kondenzaci.
Co se stane, když vzduch překročí křivku sytosti?
Vzduch nemůže v rovnováze setrvat ve stavu za křivkou sytosti (v mlhové oblasti pod ní). Při přechodu dojde ke kondenzaci vodní páry — přebytečná vlhkost se vyloučí jako kapičky vody (mlha, rosa, kondenzát).
Jak se projevuje přesycení v technické praxi?
Přesycení nastane například při smíchání teplého vlhkého vzduchu se studeným (mlha v ZZT rekuperátoru), při adiabatickém zvlhčování na konci procesu, nebo při kondenzaci na chladiči. V diagramu se stav vrátí na křivku sytosti a přebytek vlhkosti odteče jako kondenzát.
Zobrazte Křivka sytosti v interaktivním Mollierově diagramu
Otevřít PsychroView →