Rosný bod
Rosný bod (teplota rosného bodu, ) je teplota, na kterou musí být vzduch ochlazen (při konstantní měrné vlhkosti ), aby relativní vlhkost dosáhla 100 % — vzduch se nasytí vodní párou.
Fyzikální podstata
Vzduch je schopen pojmout jen omezené množství vodní páry — maximum závisí na teplotě. Čím teplejší vzduch, tím více páry pojme. Při ochlazení pod rosný bod začne přebytečná vodní pára kondenzovat na nejchladnějším dostupném povrchu.
Rosný bod v Mollierově diagramu
V h-x diagramu leží rosný bod na křivce sytosti (φ = 100 %) při stejné hodnotě jako výchozí stav vzduchu. Graficky: z bodu vzduchu vedeme svislou čáru dolů na křivku sytosti.
Praktické použití
- ZZT rekuperátor: Pod rosným bodem odváděného vzduchu vzniká kondenzát na lamelách — je třeba zajistit odtok.
- Chlazení s odvlhčením: Chladič musí ochladit vzduch pod rosný bod, aby kondenzoval přebytek vlhkosti.
- Tepelné mosty: Povrch konstrukce s teplotou nižší než rosný bod vnitřního vzduchu → riziko plísní.
Vzorec (přibližný)
Pro rychlý odhad lze použít Magnusovu aproximaci:
kde je teplota [°C] a φ relativní vlhkost [%]. Přesný výpočet dle ASHRAE použijte v PsychroView.
Časté dotazy
Co je rosný bod vzduchu?
Rosný bod (teplota rosného bodu, t_d) je teplota, na kterou musí být vzduch ochlazen při konstantní vlhkosti, aby dosáhl sytosti (φ = 100 %). Při dalším ochlazování začne kondenzovat vodní pára.
Jak se rosný bod počítá?
Rosný bod se určí z Magnusovy (August–Roche–Magnusovy) aproximace nebo přesněji z Hyland–Wexlerových rovnic pro tlak syté vodní páry. V praxi: stav vzduchu v Mollierově diagramu posuneme svisle dolů (po konstantním x) na křivku sytosti φ = 100 % — průsečík je rosný bod.
Proč je rosný bod důležitý v TZB?
Rosný bod určuje, zda dojde ke kondenzaci na povrchu konstrukčních prvků (okna, potrubí, rekuperátory). Je klíčovým parametrem pro návrh ZZT výměníků a chlazení s odvlhčením.
Zobrazte Rosný bod v interaktivním Mollierově diagramu
Otevřít PsychroView →